Naše maličkosti

Olda Pulkrt

Je prapůvodním a vlastně jediným ze zakládajících členů tohoto hudebního tělesa, krerému dal základ již v minulém tisíciletí. Od té doby kapela několikrát změnila sestavu a její cesta se pomalu a jistě v opakujících se periodách posouvala od původního pravověrného bluegrassového stylu. Ve skupině zastává funkci kapelníka a vážené posluchačstvo obšťastňuje libými tóny vycházejícími z jeho pětistrunné "pánve". Ono to nebude až tak dokonalé, protože lidé v muzice otřelí vědí, že banjo se prostě naladit nedá ...

Slávek Vojtek

Služebně nejmladší člen skupiny, bývalý hasič, stále ještě student a také stále ještě zaměstnanec. Dávno je tomu, kdy byl ochoten stát na pódiu vzadu vedle baskytaristy. V první lajně láme smyčce, tluče housle po zádech, chválí kapelníka a dělá vše, aby mělo ucho posluchačovo radost. Posluchač sedí, kroutí hlavou nad zbitými houslemi a zlomeným smyčcem, ale Slávek s úsměvem tvrdí: "tyhle housle jsou tak trochu sadomasochisticky zaměřené..." A my ostatní víme, že je pak v zákulisí s láskou opečovává... Společně se Zdeňkem je proslulý pořád se naplňujícími a posléze vyprazdňujícími sklenkami vína. Asi horko... Ale kdepak. "Je tolik příležitostí si dát víno. Už jen ranní probuzení je dostatečná příležitost k oslavě..."

Zdeněk Smolík

Jeho nástup byl téměř romantický - na podzim v devadesátém sedmém roce minulého století ochotně přijel do Českého rozhlasu Plzeň jako host dozpívat vokály a po Silvestru už zpíval jako plnoplatný zpěvák v kapele. Je nadšený sportovec. Na kole by nejraději jezdil jen do kopce a před zahájením pracovního procesu, v době, kdy ostatní už jedou naplno u svých strojů, pobíhá po lesích krušnohorských. To aby mohl vytvářet hodnoty duševně odpočatý a tělesně prý taky (tak tomu moc nerozumím).

Radek Exner

Je druhým služebně nejstarším členem. Nastoupil jako kontrabasista využívajíc toho, že je tříčtvrteční basa několikrát větší než on, doplňujíc tuto image nošením obuvi bez podpatků. K baskytaře přestoupil v druhé polovině devadesátých let minulého století na nátlak několikaměsíčního přesvědčování ostatních členů kapely. Zastává funkci pokladníka, všeobecného zařizovače a organizátora. Na pódiu nepostojí chvíli v klidu a někdy si i přišlápne káblik z baskytary. To jsou pak věci.

Štefan Timko

Říká se mu Prcek, což je při jeho velikosti 2,05 m zcela pochopitelné. Je zasloužilý otec a pro své "vyjednávací" schopnosti (205 cm) i právním zastupcem skupiny Bodlo. Při jízdě malými vozidly (ono je pro něj vlastně každé vozidlo malé) jsme ho museli upouštět abychom sami netrpěli otlačeninami ode dveří. Na pódiu má občas tendenci přišlápnout baskytaristu (kdo se má pořád koukat pod nohy) a jindy zase zvukaři nemůžou sehnat tak dlouhý stojan na mikrofon. Možná by to vyřešila židlička. Nebo že by rovnou křesílko? :-) Od českých energetických závodů (pozor, není tím myšlen ČEZ) má množstevní slevu na energetické nápoje. Kdyby skutečně platila reklama, že po napití získávate křídla, Pišta by se stal světovou jedničkou mezi leteckými společnostmi. Takhle je zatím "jen", a to se vší vážností, spolehlivým přepravcem hudebně unavených bodlích kolegů.